1. Spojení dvou bodů A - B (A - Holešovice) (B - Karlín)
proč je spojnice přívoz
definice trasy
2. Přívoz
kdo bude přívoz využívat
program - co se zde bude odehrávat
jak bude vypadat
jak bude fungovat
3. Ekonomická stránka
1. Spojnice
Návrh má fungovat především jako spojnice 2 bodů, Holešovic a Karlína.
Jako spojnici navrhuji přívoz, který bude součástí MHD a bude k dispozici v pravidelném intervalu.
Všechny spojnice nakonec plní stejnou funkci, ať je to lávka, přívoz a nebo lanovka. Navrhuji přívoz, který si představuji jako "floating bridge", využívá zhruba stejný čas k přesunu na druhý břeh jako lávka, ale jimým způsobem. Důležitým faktorem pro výběr byla i ekonomická stránka. Investice stejné částky do lávky by umožnila několikaletý provoz přívozu. Plus je přívoz navrhnut jako celkově vratná investice.
Jakou roli hraje Štvanice?
Štvanice rozděluje úsek Vltavy na dvě části. Jednu větší a druhou menší, využívanou jako vodní cesta. Nabízí se otázka, zda Štvanici do návrhu zahrnout přímo, nepřímo a nebo vůbec. Prvotní účel tohoto projektu je, jak už jsem zmínila, spojit dva body - Holešovice a Karlín. Štvanice (ne)funguje jako prostor mezi těmito body. Jedna z možností je použít ostrov jako mezizastávku přívozu. Dřevěné molo jakožto zastávka na ostrove však nedělá dobře špičce Štvanice, dochází k jakémusi narušení přirozeného toku, to konceptu příliš nepomáhá.
Další možnost je brát Štvanici jako zelenou plochu, park a ostrov spojit s přívozem nepřímo, pomocí lávky z Karlína na Štvanici. Lávka by byla investována ze strany administrativních budov na karlínském břehu. Ale nezeslabovala by lávka kocept přívozu?
Otázku nechávám prozatím otevřenou.
2. Přívoz
Přívoz bude využíván jako prostředek a zároveň jako cíl. Prostředek budou využívat lidé, kteří potřebují za co nejkratší čas překonat řeku. Přívoz je napojen na mhd, a to v oblasti Holešovic na tržnici a zastávku tramvaje Pražská tržnice, na karlínské straně je pak kolmé napojení na zastávku metra Křižíkova. Předpokládám, že nárůst takovýchto zájemců bude především před a po skončení pracovní doby.
Budu-li uvažovat přívoz jako cíl, dimenze a kapacita se bude pohybovat jako v průměrném baru - 60-70 lidí. Těmto cestujícím bude sloužit oddělená paluba.
Koncept je plovoucí ostrůvek, platforma, s integrovaným barem/kavárnou s celodenním provozem. Ráno, když půjdu do práce, dám si kafe a koblihu, večer, když se půjdu bavit, dám si pivo a drink.
Proč mít přívoz jen jeden? Vždyt rok je tak variabilní a možnosti také. Důležité je, že spojnice je přívoz, co zde bude plout je v podstatě fantazie. Rozhodlo se tedy, že navrhnu několik plovoucích platforem, které se budou moci kdykoliv měnit. V závislosti na počasí, na ročním období, na náladě, na hravosti... Technika a konstrukce samotného plavidla bude přibližně stejná. Variabilní bude "obal" a nebo "bezobal". Karlínská stanice se tedy promění v malý dok, kde budou veškerá plavidla ukotvena.
Další otázkou je systém přívozu. Jištěný horním lanem? Jištěný dolními řetězy? Volný nejištěný? Ráda bych přívoz ukotvila a pevně svázala s místem pomocí některého z prvních dvou způsobů. Řetěz se může zdát nepraktický. Přívoz se po řetěze přitahuje, pluje-li směrem do karlínské zastávky, řetěz se natáhne a stojí pak napříč lodní cestě. Otázkou však je, jak moc je zde doprava vytížená a zda-li se dají intervaly skloubit dohromady. Osobně preferuji přívoz s horním zavěšením, plavidlo pak využívá mimo jiné i jako hnací sílu příčný proud vody (stejně jako reaction ferry - viz druhy přívozů). Proto se mi zdá tato varianta i energeticky výhodnější.
Plavidla
Zimní/universální plavidlo
Stále zůstávám u konceptu vagónu. Stále koketuji s mediální fasádou. Fasáda je obalem jiné fasády, takže s a nebo bez.
Fasáda má v podstatě dva pláště, skleněnou vnitřní část, vnější mediální obal. Nebrání tedy výhledu ven.
Další plavidla jsou ve vývoji, během týdne se zde objeví.
Letní plavidlo bude otevřená paluba, přemýšlím o znovuobjevení konceptu malého plovoucího bazénu, ve smyslu přírodního koupaliště za pomocí filtračních stěn.
Koncept je plovoucí ostrůvek, platforma, s integrovaným barem/kavárnou s celodenním provozem. Ráno, když půjdu do práce, dám si kafe a koblihu, večer, když se půjdu bavit, dám si pivo a drink.
Proč mít přívoz jen jeden? Vždyt rok je tak variabilní a možnosti také. Důležité je, že spojnice je přívoz, co zde bude plout je v podstatě fantazie. Rozhodlo se tedy, že navrhnu několik plovoucích platforem, které se budou moci kdykoliv měnit. V závislosti na počasí, na ročním období, na náladě, na hravosti... Technika a konstrukce samotného plavidla bude přibližně stejná. Variabilní bude "obal" a nebo "bezobal". Karlínská stanice se tedy promění v malý dok, kde budou veškerá plavidla ukotvena.
Další otázkou je systém přívozu. Jištěný horním lanem? Jištěný dolními řetězy? Volný nejištěný? Ráda bych přívoz ukotvila a pevně svázala s místem pomocí některého z prvních dvou způsobů. Řetěz se může zdát nepraktický. Přívoz se po řetěze přitahuje, pluje-li směrem do karlínské zastávky, řetěz se natáhne a stojí pak napříč lodní cestě. Otázkou však je, jak moc je zde doprava vytížená a zda-li se dají intervaly skloubit dohromady. Osobně preferuji přívoz s horním zavěšením, plavidlo pak využívá mimo jiné i jako hnací sílu příčný proud vody (stejně jako reaction ferry - viz druhy přívozů). Proto se mi zdá tato varianta i energeticky výhodnější.
Plavidla
Zimní/universální plavidlo
Stále zůstávám u konceptu vagónu. Stále koketuji s mediální fasádou. Fasáda je obalem jiné fasády, takže s a nebo bez.
Fasáda má v podstatě dva pláště, skleněnou vnitřní část, vnější mediální obal. Nebrání tedy výhledu ven.
Další plavidla jsou ve vývoji, během týdne se zde objeví.
Letní plavidlo bude otevřená paluba, přemýšlím o znovuobjevení konceptu malého plovoucího bazénu, ve smyslu přírodního koupaliště za pomocí filtračních stěn.
Žádné komentáře:
Okomentovat